Jdi na obsah Jdi na menu
 


10.kapitola

O dobrém pastýři
1"Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale přelézá ohradu, je zloděj a lupič. 2Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. 3Vrátný mu otvírá a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. 4Když je má všecky venku, kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas. 5Za cizím však nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají." 6Toto přirovnání jim Ježíš řekl; oni však nepochopili, co tím chtěl říci. 7Řekl jim tedy Ježíš znovu: "Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce. 8Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly. 9Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu. 10Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život, a měly ho v hojnosti. 11Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce. 12Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A ovce trhá a rozhání. 13Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží. 14Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, 15tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce. 16Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř. 17Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal. 18Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc ho opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce." 19Pro tato slova došlo mezi Židy opět k roztržce. 20Mnozí z nich říkali: "Je posedlý zlým duchem a blázní. Proč ho posloucháte?" 21Jiní říkali: "Tak nemluví posedlý. Což může zlý duch otevřít oči slepých?"


Rozmluva ve svátek posvěcení chrámu
22Byly právě svátky posvěcení jeruzalémského chrámu; bylo to v zimě. 23Ježíš se procházel v chrámě, v sloupoví Šalomounově. 24Židé ho obklopili a řekli mu: "Jak dlouho nás chceš držet v nejistotě? Jsi-li Mesiáš, řekni nám to otevřeně!" 25Ježíš jim odpověděl: "Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které činím ve jménu Otce, ty o mně vydávají svědectví. 26Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí. 27Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou 28a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve. 29Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky. 30Já a Otec jsme jedno." 31Židé se opět chopili kamenů, aby ho ukamenovali. 32Ježíš jim řekl: "Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mě chcete kamenovat?" 33Židé mu odpověděli: "Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh." 34Ježíš jim řekl: "Ve vašem zákoně je přece psáno: ,Řekl jsem: jste bohové.´ 35Jestliže Bůh ty, jichž se týká toto slovo, nazval bohy - a Písmo musí platit - 36jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn? 37Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi! 38Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci." 39Opět se ho chtěli zmocnit, on jim však unikl. 40Odešel znovu na druhý břeh Jordánu, na místo, kde dříve křtil Jan, a tam se zdržoval. 41Mnozí k němu přicházeli a říkali: "Jan sice neučinil žádné znamení, ale vše, co o něm řekl, je pravda." 42A mnoho lidí tam v Ježíše uvěřilo.