Jdi na obsah Jdi na menu
 


12.kapitola

Pomazání v Betanii
1Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar, kterého vzkřísil z mrtvých. 2Připravili mu tam večeři; Marta při ní obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří byli s Ježíšem u stolu. 3Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti. 4Jidáš Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl: 5"Proč nebyl ten olej prodán za tři sta denárů a peníze dány chudým?" 6To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale že byl zloděj: měl na starosti pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo. 7Ježíš řekl: "Nech ji, uchovala to ke dni mého pohřbu! 8Chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky." 9Velký zástup Židů se dověděl, že tam Ježíš je; a přišli nejen kvůli němu, ale také aby viděli Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých. 10Proto se velekněží uradili, že zabijí i Lazara; 11neboť mnozí Židé kvůli němu odcházeli a věřili v Ježíše.


Vjezd do Jeruzaléma
12Druhého dne se dovědělo mnoho poutníků, kteří přišli na svátky, že Ježíš přichází do Jeruzaléma. 13Vzali palmové ratolesti, šli ho uvítat a volali:
"Hosanna,
požehnaný, jenž přichází ve jménu Hospodinově,
král izraelský."
14Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je psáno:
15,Neboj se, dcero Siónská,
hle, král tvůj přichází,
sedě na oslátku.´
16Jeho učedníci tomu v té chvíli neporozuměli, ale když byl Ježíš oslaven, tu se rozpomenuli, že to o něm bylo psáno a že se tak stalo. 17Zástup, který s ním byl, když vyvolal Lazara z hrobu a vzkřísil ho z mrtvých, vydával o tom svědectví. 18Proto ho také přišlo uvítat množství lidu, neboť slyšeli, že učinil  toto znamení. 19Farizeové si řekli: "Vidíte, že nic nezmůžete! Celý svět se dal za ním."


Odpověď řeckým poutníkům
20Někteří z poutníků, kteří se přišli o svátcích klanět Bohu, byli Řekové. 21Ti přistoupili  k Filipovi, který byl z Betsaidy v Galileji, a prosili ho: "Pane, rádi bychom viděli Ježíše." 22Filip šel a řekl to Ondřejovi, Ondřej a Filip to šli říci Ježíšovi. 23Ježíš jim odpověděl: "Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka. 24Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek. 25Kdo miluje svůj život, ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě, uchrání jej pro život věčný. 26Kdo mně chce sloužit, ať mě následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mně slouží, dojde cti od Otce."


Předpověď utrpení
27"Nyní je má duše sevřena úzkostí. Mám snad říci: Otče, zachraň mě od této hodiny? Vždyť pro tuto hodinu jsem přišel. 28Otče, oslav své jméno!"  Z nebe zazněl hlas: "Oslavil jsem a ještě oslavím." 29Zástup, který tam stál a slyšel to, říkal, že zahřmělo. Jiní tvrdili: "Anděl k němu promluvil." 30Ježíš nato řekl: "Tento hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám. 31Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven. 32A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě." 33To řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít. 34Zástup mu odpověděl: "My jsme slyšeli ze Zákona, že Mesiáš má zůstat navěky; jak ty můžeš říkat, že Syn člověka musí být vyvýšen? Kdo je ten Syn člověka?" 35Ježíš jim řekl: "Ještě jen na malou chvíli je světlo mezi vámi. Dokud máte světlo, neustávejte v cestě, aby vás nepřekvapila tma; kdo chodí ve tmě, neví, kam jde. 36Dokud máte světlo, věřte ve světlo, abyste se stali syny světla." Tak promluvil Ježíš; potom odešel  a skryl se před nimi. 37Ač před nimi učinil taková znamení, nevěřili v něho; 38a tak se naplnilo slovo, které řekl prorok Izaiáš: ,Hospodine, kdo uvěřil našemu kázání? A komu byla zjevena moc Hospodinova?´ 39Proto nemohli věřit, neboť Izaiáš také řekl:
40,Oslepil jim oči a zatvrdil jim srdce,
takže neuvidí očima a srdcem nepochopí,
neobrátí se a já je neuzdravím.´
41Tak řekl Izaiáš, neboť viděl jeho slávu a mluvil o něm. 42Přesto v něho uvěřili i mnozí z předních mužů, ale kvůli farizeům se k němu nepřiznávali, aby nebyli vyloučeni ze synagógy. 43Zamilovali si lidskou slávu víc než slávu Boží. 44Ježíš hlasitě zvolal: "Kdo věří ve mne, ne ve mne věří, ale v toho, který mě poslal. 45A kdo vidí mne, vidí toho, který mě poslal. 46Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě. 47Kdo slyší má slova a nezachovává je, toho já nesoudím. Nepřišel jem, abych soudil svět, ale abych svět spasil. 48Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by jej soudil: Slovo, které jsem mluvil, to jej bude soudit v poslední den. 49Neboť jsem nemluvil sám ze sebe, ale Otec, který mě poslal, přikázal mi, jak mám mluvit a co říci. 50A vím, že jeho přikázání je věčný život. Co tedy mluvím, mluvím tak, jak mi pověděl Otec."