13.kapitola
Umývání nohou učedníkům
1Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce. 2Když byli u večeře a ďábel již vložil do srdce Jidáše Iškariotského, syna Šimonova, aby ho zradil, 3Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází, 4odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se; 5pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán. 6Přišel k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: "Pane, ty mi chceš mýt nohy?" 7Ježíš mu odpověděl: "Co já činím, nyní nechápeš, potom však to pochopíš." 8Petr mu řekl: "Nikdy mi nebudeš mýt nohy!" Ježíš odpověděl: "Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl." 9Řekl mu Šimon Petr: "Pane, pak tedy nejenom nohy, ale i ruce a hlavu!" 10Ježíš mu řekl: "Kdo je vykoupán, nepotřebuje než nohy umýt, neboť je celý čistý. I vy jste čisti, ale ne všichni." 11Věděl, kdo ho zradí, a proto řekl: Ne všichni jste čisti. 12Když jim umyl nohy a oblékl si svůj šat, opět se posadil a řekl jim: "Chápete, co jsem vám učinil?" 13Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem. 14Jestliže tedy já, Pán a Mistr,jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat. 15Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já. 16Amen, amen, pravím vám, sluha není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal. 17Když to víte, blaze vám, jestliže to také činíte. 18Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil. Ale má se naplnit slovo Písma: ,Ten, který se mnou jí chléb, zvedl proti mně patu.´ 19Říkám vám to již nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili, že já jsem to. 20Amen, amen, pravím vám, kdo přijímá toho, koho pošlu, mne přijímá. A kdo přijímá mne, přijímá toho, který mě poslal."
Označení zrádce
21Když to Ježíš řekl, v hlubokém zármutku dosvědčil: "Amen, amen, pravím vám, jeden z vás mě zradí." 22Učedníci se dívali jeden na druhého v nejistotě, o kom to mluví. 23Jeden z učedníků, kterého Ježíš miloval, byl u stolu po jeho boku. 24Na toho se Šimon obrátil a řekl: "Zeptej se, o kom to mluví!" 25Ten učedník se naklonil těsně k Ježíšovi a zeptal se: "Pane, kdo to je?" 26Ježíš odpověděl: "Je to ten, pro koho omočím tuto skývu chleba a podám mu ji." Omočil tedy skývu, vzal ji a dal Jidášovi Iškariotskému, synu Šimonovu. 27Tehdy, po té skývě, vstoupil do něho satan. Ježíš mu řekl: "Co chceš učinit, učiň hned!" 28Nikdo u stolu nepochopil, proč mu to řekl. 29Protože měl u sebe Jidáš pokladnici, domnívali se někteří, že ho poslal nakoupit, co potřebují na svátky, nebo dát něco chudým. 30Jidáš přijal skývu, a hned vyšel ven. Byla noc.
O Ježíšově odchodu
31Když Jidáš vyšel ven, Ježíš řekl: "Nyní byl oslaven Syn člověka a Bůh byl oslaven v něm; 32Bůh jej také oslaví v sobě a oslaví jej hned. 33Dítky, ještě jen krátký čas jsem s vámi. Budete mě hledat, a jako jsem řekl Židům, tak nyní říkám i vám: Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete. 34Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. 35Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým." 36Šimon Petr mu řekl: "Pane, kam odcházíš?" Ježíš odpověděl: "Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později." 37Šimon Petr mu řekl: "Pane, proč tě nemohu nyní následovat? Svůj život za tebe položím." 38Ježíš odpověděl: "Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš."