Jdi na obsah Jdi na menu
 


3.kapitola

Rozmluva s Nikodémem
1Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady. 2Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: "Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním." 3Ježíš mu odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží." 4Nikodém mu řekl: "Jak se může člověk narodit, když je už starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit." 5Ježíš odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. 6Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch. 7Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. 8Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha." 9Nikodém se ho otázal: "Jak se to může stát?" 10Ježíš mu řekl: "Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš? 11Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme o tom, co známe, a svědčíme o tom, co jsme viděli, ale vy naše svědectví nepřijímáte. 12Jestliže nevěříte, když jsem k vám mluvil o pozemských věcech, jak uvěříte, budu-li mluvit o nebeských? 13Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn člověka. 14Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, 15aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. 16Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. 17Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. 18Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. 19Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. 20Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly nejevo. 21Kdo však činí pravdu, přichází k světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu."


Ježíš a Jan Křtitel
22Potom Ježíš odešel se svými učedníky do judské země; tam s nimi pobýval a křtil. 23Také Jan křtil v Ainon, blízko Salim, protože tam byl dostatek vody; lidé přicházeli a dávali se křtít. 24To bylo ještě před Janovým uvězněním. 25Mezi učedníky Janovými a Židy došlo ke sporu o očišťování. 26Přišli k Janovi a řekli mu: "Mistře, ten, který byl s tebou na druhé břehu Jordánu, o němž jsi vydal dobré svědectví, nyní sám křtí a všichni chodí k němu." 27Jan odpověděl: "Člověk si nemůže nic přisvojit, není-li mu to dáno z nebe. 28Vy sami jste svědkové, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem vyslán jako jeho předchůdce. 29Ženich je ten, kdo má nevěstu. Ženichův přítel, který u něho stojí a čeká na jeho rozkaz, upřímně se raduje, když uslyší ženichův hlas. A tak je má radost dovršena. 30On musí růst, já však se menšit. 31Kdo přichází shůry, je nade všecky. Kdo pochází ze země, náleží zemi a mluví o pozemských věcech. Kdo přichází z nebe, je nade všecky; 32svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá. 33Kdo však jeho svědectví přijal, potvrdil tím, že Bůh je pravdivý. 34Ten, koho poslal Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh udílí svého Ducha v plnosti. 35Otec miluje Syna a všecku moc dal do jeho rukou. 36Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává."