13.kapitola
O Božích trestech
1Právě tehdy k němu přišli někteří se zprávou o Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví jejich obětí. 2On jim na to řekl: "Myslíte, že tito Galilejci byli větší hříšníci než ti ostatní, že to museli vytrpět? 3Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete. 4Nebo myslíte, že oněch osmnáct, na které padla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než ostatní obyvatelé Jeruzaléma? 5Ne, pravím vám, ale nebudete-li činit pokání, všichni právě tak zahynete."
Podobenství o neplodném fíkovníku
6Potom jim pověděl toto podobenství: "Jeden člověk měl na své vinici fíkovník; přišel si pro jeho ovoce, ale nic na něm nenalezl. 7Řekl vinaři: ,Hle, už po tři léta přicházím pro ovoce z tohoto fíkovníku a nic nenalézám. Vytni jej! Proč má kazit i tu zem?´8On mu odpověděl: ,Pane, ponech ho ještě tento rok, až jej okopám a pohnojím. 9Snad příště ponese ovoce; jestliže ne, dáš jej porazit´."
Uzdravení v sobotu
10V sobotu učil v jedné synagóze. 11Byla tam žena, která byla stižena nemocí už osmnáct let: byla úplně sehnutá a nemohla se vůbec napřímit. 12Když ji Ježíš spatřil, zavolal ji a řekl: "Ženo, jsi zproštěna své nemoci" a vložil na ni ruce; 13ona se ihned vzpřímila a velebila Boha. 14Avšak představený synagógy, pobouřen tím, že Ježíš uzdravuje v sobotu, řekl zástupu: "Je šest dní, kdy se má pracovat; v těch tedy přicházejte, abyste byli uzdravováni, a ne v den sobotní." 15Na to Pán odpověděl: "Pokrytci! Neodvazuje každý z vás v sobotu vola nebo osla od žlabu a nevede ho napájet? 16A tato žena, dcera Abrahamova, kterou držel satan spoutanou po osmnáct let, neměla být vysvobozena z těchto pout v den sobotní?" 17Těmito slovy byli všichni jeho protivníci zahanbeni, ale celý zástup se radoval nad podivuhodnými činy, které Ježíš konal.
Podobenství o hořčičném zrnu
18Řekl: "Čemu se podobá Boží království a k čemu je přirovnám? 19Je jako hořčičné zrno, které člověk zasel do své zahrady; vyrostlo, je z něho strom a ptáci se uhnízdili v jeho větvích."
Podobenství o kvasu
20A dále řekl: "K čemu přirovnám Boží království? 21Je jako kvas, který žena vmísí do tří měřic mouky, až se všecko prokvasí."
O nepravých učednících
22Ježíš procházel městy i vesnicemi, učil a přitom stále směřoval k Jeruzalému. 23Kdosi mu řekl: "Pane, je opravdu málo těch, kteří budou spaseni?" On jim odpověděl: 24"Snažte se vejít úzkými dveřmi, neboť mnozí, pravím vám, se budou snažit vejít, ale nebudou schopni. 25Jakmile už jednou hospodář vstane a zavře dveře a vy zůstanete venku, začnete tlouci na dveře a volat ,Pane, otevři nám´, tu on vám odpoví: ,Neznám vás, odkud jste!´26Pak budete říkat: ,Jedli jsme s tebou i pili a na našich ulicích jsi učil!´27On však vám odpoví: ,Neznám vás, odkud jste. Odstupte ode mne všichni, kdo se dopouštíte bezpráví.´28Tam bude pláč a skřípění zubů, až spatříte Abrahama, Izáka a Jákoba i všechny proroky v Božím království, a vy budete vyvrženi ven. 29A přijdou od východu i západu, od severu i jihu, a budou stolovat v Božím království. 30Hle, jsou poslední, kteří budou první, a jsou první, kteří budou poslední."
Vzkaz Herodovi
31V tu chvíli přišli někteří farizeové a řekli mu: "Rychle odtud odejdi, protože Herodes tě chce zabít." 32On jim řekl: "Jděte a vyřiďte té lišce: Hle, já vyháním démony a uzdravuji dnes i zítra, a třetího dne dojdu svého cíle. 33Avšak dnes, zítra i pozítří musím jít svou cestou, neboť není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém."
Nářek nad Jeruzalémem
34"Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste! 35Hle, ve svém domě zůstanete sami. Pravím vám, že mě neuzříte, dokud nepřijde chvíle, kdy řeknete: Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově."