Jdi na obsah Jdi na menu
 


2.kapitola

​​Uzdravení ochrnutého
1Když se po několika dnech vrátil do Kafarnaum, proslechlo se, že je doma. 2
Sešlo se tolik lidí, že už ani přede dveřmi nebylo k hnutí. A mluvil k nim. 3Tu k němu přišli s ochrnutým, čtyři ho nesli. 4Protože se pro zástup nemohli k němu dostat, odkryli střechu tam, kde byl Ježíš, prorazili otvor a spustili dolů nosítka, na kterých ochrnutý ležel. 5Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Synu, odpouštějí se ti hříchy." 6Seděli tam někteří ze zákoníků a v duchu uvažovali: "Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh?" 8Ježíš hned svým duchem poznal, o čem přemýšlejí, a řekl jim: "Jak to, že tak uvažujete? 9Je snadnější říci ochrnutému: ,Odpouštějí se ti hříchy, anebo říci: ,Vstaň, vezmi své lože a choď?, 10Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy" - řekne ochrnutému: 11" Pravím ti, vstaň, vezmi své lože a jdi domů!" 12On vstal, vzal hned své lože a vyšel před očima všech, takže všichni žasli a chválili Boha: "Něco takového jsme ještě nikdy neviděli."


Povolání celníka
13Vyšel opět k moři. Všechen lid k němu přicházel a on je učil. 14A když šel dál, viděl Leviho, syna Alfeova, jak sedí v celnici, a řekl mu: "Pojď za mnou!" On vstal a šel za ním. 15Když byl u stolu v jeho domě, stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky mnoho celníků a jiných hříšníků, bylo jich totiž mnoho mezi
těmi, kdo ho následovali. 16Když zákoníci z farizejské strany viděli, že jí s hříšníky a celníky, říkali jeho učedníkům: "Jak to, že jí s celníky a hříšníky?" 17Ježíš to uslyšel a řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky."


Spor o půst
18Učedníci Janovi a farizeové se postili. Přišli k němu a ptali se: "Jak to, že se učedníci Janovi a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?"19
Ježíš jim řekl: "Mohou se hosté na svatbě postit, když je ženich s nimi? Pokud mají ženicha mezi sebou, nemohou se postit. 20Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat, potom, v ten den, se budou postit. 21Nikdo nepřišívá záplatu z neseprané látky na starý šat, jinak se ten přišitý kus vytrhne, nové od starého, a díra tím bude ještě větší. 22A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak víno roztrhne měchy, a víno i měchy přijdou nazmar. Nové víno do nových měchů!"


Spor o sobotu
23Jednou v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou mnout zrní z klasů. 24Farizeové mu řekli: "Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí!" 25Odpověděl jim: "Nikdy jste nečetli, co udělal David, když měl hlad a neměl co jíst, on i ti, kdo byli s ním? 26Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a jedl posvátné chleby, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kdo ho provázeli?" 27A řekl jim: "Sotota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu. 28Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou."