Jdi na obsah Jdi na menu
 


5.kapitola

18. 6. 2014

Uzdravení posedlého v Gerase
1
Přijeli na protější břeh moře do krajiny gerasenské. 2Sotva Ježíš vystoupil z lodi, vyšel proti němu z hrobů člověk posedlý nečistým duchem. 3
Ten bydlel v hrobech a nikdo ho nedokázal spoutat už ani řetězy. 4Často už ho spoutali okovy i řetězy, ale on řetězy se sebe vždy strhal a okovy rozlámal. Nikdo neměl sílu ho zkrotit. 5A stále v noci i ve dne křičel mezi hroby a na horách a bil do sebe kamením. 6Když spatřil z dálky Ježíše, přiběhl, padl před ním na zem 7a hrozně křičel: "Co je ti po mě Ježíši, synu Boha nejvyššího? Při Bohu tě zapřísahám, netrap mě!" 8Ježíš mu totiž řekl: "Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!" 9A zeptal se ho:"Jaké je tvé jméno?" Odpověděl: "Mé jméno je ,legie, poněvadž je nás mnoho." 10A velmi ho prosil, aby je neposílal pryč z té krajiny. 11Páslo se tam na svahu hory veliké stádo vepřů. 12Ti zlí duchové ho prosili: "Pošli nás, ať vejdeme do těch vepřů!" 13On jim to dovolil. Tu nečistí duchové vyšli z posedlého a vešli do vepřů; a stádo se hnalo střemhlav po srázu do moře a v moři se utopilo. Bylo jich na dva tisíce. 14Pasáci utekli a donesli o tom zprávu do města i do vesnic. Lidé se šli podívat, co se stalo. 15Přišli k Ježíšovi a spatřili toho posedlého, který míval množství zlých duchů, jak sedí oblečen a chová se rozumně; a zděsili se. 16Ti, kteří to viděli, vyprávěli jim o tom posedlém a také o vepřích, co se s nimi stalo. 17Tu počali prosit Ježíše, aby odešel z těch končin. 18Když vstupoval na loď, prosil ho ten člověk dříve posedlý, aby směl být s ním. 19Ale Ježíš mu to nedovolil a řekl: "Jdi domů ke své rodině a pověz jim, jak veliké věci ti učinil Pán, když se nad tebou smiloval." 20Ten člověk odešel a začal zvěstovat v Dekapoli, jak veliké věci mu učinil Ježíš; a všichni se divili.


Vskříšení dcery Jairovy
21Když se Ježíš přeplavil v lodi opět na druhou stranu a byl ještě na břehu moře, schromáždil se k němu velký zástup. 22Tu přišel jeden představený synagógy, jménem Jairos, a sotva Ježíše spatřil, padl mu k nohám 23a úpěnlivě ho prosil: "Má dcerka umírá. Pojď, vlož na ni ruce, aby byla zachráněna a žila!" 24Ježíš odešel s ním. Velký zástup šel za ním a tlačil se na něj. 25Byla tam jedna žena, která měla dvanáct let krvácení. 26Podstoupila mnohé léčení u mnoha lékařů a vynaložila všecko, co měla, ale nic jí nepomohlo, naopak, šlo to s ní stále k horšímu. 27Když se doslechla o Ježíšovi, přišla zezadu v zástupu a dotkla se jeho šatu. 28Říkala si totiž: "Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!" 29A rázem jí přestalo krvácení a ucítila v těle, že je vyléčena ze svého trápení. 30Ježíš hned poznal, že z něho vyšla síla, otočil se v zástupu a řekl: "Kdo se to dotkl mého šatu?"  31Jeho učedníci mu řekli: "Vidíš, jak se na tebe zástup tlačí, a ptáš se: ,Kdo se mne to dotkl,?" 32On se však rozhlížel, aby našel tu, která to učinila. 33Ta žena věděla, co se s ní stalo, a tak s bázní a chvěním přišla, padla mu k nohám a pověděla mu celou pravdu. 34A on jí řekl: "Dcero, tvá víra tě zachránila. Odejdi v pokoji, uzdravena ze svého trápení!" 35Když ještě mluvil, přišli lidé z domu představeného synagógy a řekli: "Tvá dcera zemřela; proč ještě obtěžuješ Mistra?" 36Ale Ježíš nedbal na ta slova a řekl představenému synagógy: "Neboj se , jen věř!" 37A nedovolil nikomu, aby šel s ním, kromě Petra, Jakuba a jeho bratra Jana. 38Když přišli do domu představeného synagógy, spatřil velký rozruch, pláč a kvílení. 39
Vešel  dovnitř a řekl jim: "Proč ten rozruch a pláč? Dítě neumřelo, ale spí."  40Oni se mu posmívali. Ale on všecky vyhnal, vzal s sebou otce dítěte, matku a ty, kdo byli s ním, a vstoupil tam, kde dítě leželo. 41Vzal ji za ruku a řekl: "Talitha kum", což znamená: ,Děvče, pravím ti, vstaň!, 42Tu děvče hned vstalo a chodilo; bylo jí dvanáct let. A zmocnil se jich úžas a zděšení. 43Ježíš jim přísně nařídil, že se to nikdo nesmí dovědět, a řekl, aby jí dali něco k jídlu.