Jdi na obsah Jdi na menu
 


9.kapitola

Uzdravení ochrnutého
1
Ježíš vstoupil na loď, přeplavil se na druhou stranu a přišel do svého města. 2A hle, přinesli k němu ochrnutého, ležícího na lůžku. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému. "Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy." 3Ale někteří ze zákoníků si řekli: "Ten člověk se rouhá!" 4Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl: "Proč o tom smýšlíte tak zle? 5Je snadnější říci ,odpouštějí se ti hříchy´, nebo říci ,vstaň a choď´? 6Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy" - tu řekne ochrnutému: "Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!" 7On vstal a odešel domů. 8Když to uviděly zástupy, zmocnila se jich bázeň a chválili Boha, že dal takovou moc lidem.


Povolání celníka
9
Když šel Ježíš odtud dál, viděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: "Pojď za mnou!" On vstal a šel za ním. 10Když potom seděl u stolu v domě, hle, mnoho celníků a jiných hříšníků stolovalo s Ježíšem a jeho učedníky. 11Farizeové to uviděli a řekli jeho učedníkům: "Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky?" 12On to uslyšel a řekl: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. 13Jděte a učte se, co to je: ,Milosrdenství chci, a ne oběť. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.


Spor o půst
14
Tehdy k němu přišli Janovi učedníci a ptali se: "Jak to, že my a farizeové se postíme, ale tvoji učedníci se nepostí?" 15Ježíš jim řekl: "Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom se budou postit. 16Nikdo nezalátá starý šat záplatou z neseprané látky; nebo se ten přišitý kus ze šatu vytrhne a díra bude ještě větší. 17A mladé víno se nedává do starých měchů, jinak se měchy roztrhnou, víno vyteče a měchy přijdou nazmar. Nové víno se dává do nových měchů, a tak se uchová obojí."


Vzkříšení dcery Jairovy
18
Zatímco k nim takto mluvil, přišel jeden z představených, klaněl se před  ním a řekl: "Má dcera právě skonala; ale pojď, vlož na ni svou ruku, a bude žít!" 19Ježíš vstal a šel s ním i se svými učedníky. 20A hle, žena trpící už dvanáct let krvácením přišla zezadu a dotkla se třásní jeho šatu. 21Říkala si totiž: "Dotknu-li se aspoň jeho šatu, budu zachráněna!" 22Ježíš se obrátil a spatřiv ji řekl: "Buď dobré mysli, dcero, tvá víra tě zachránila." A od té hodiny byla ta žena zdráva. 23Když Ježíš vstoupil do domu toho představeného a uviděl hudebníky a hlučící zástup, 24řekl: "Jděte odtud! Ta dívka neumřela, ale spí." Oni se mu posmívali. 25A když byl zástup vyhnán, vešel Ježíš dovnitř, vzal dívku za ruku a ona vstala. 26Pověst o tom se rozšířila po celé té krajině.


Uzdravení dvou slepců
27
Když šel Ježíš odtamtud dál, šli za ním dva slepci a křičeli: "Smiluj se nad námi, Synu Davidův!" 28A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: "Věříte, že to mohu učinit?" Odpověděli mu: "Ano, Pane." 29Tu se dotkl jejich očí a řekl: "Podle vaší víry se vám staň." 30A otevřely se jim oči. Ježíš jim pohrozil: "Ne aby se to někdo dověděl!" 31Oni však šli a rozhlásili to po celé té krajině.


Uzdravení němého
32
Když odcházeli, přivedli k němu němého člověka, posedlého zlým duchem. 33A zlý duch byl vyhnán a němý mluvil. Zástupy v údivu říkaly: "Něco takového nebylo v Izraeli nikdy vídáno." 34Ale farizeové říkali: "Ve jménu knížete démonů vyhání démony."


Lítost nad zástupy
35
Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu. 36Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře. 37Tehdy řekl svým učedníkům: "Žeň je velká, dělníků málo. 38Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň!"