Jdi na obsah Jdi na menu
 


8.kapitola

První pronásledování církve
1Saul schvaloval, že Štěpána zabili. Tehdy začalo kruté pronásledování jeruzalémské církve; všichni kromě apoštolů se rozprchli po Judsku a Samařsku. 2Zbožní muži Štěpána pochovali a velmi nad ním truchlili. 3Saul se však snažil církev zničit: pátral dům od domu, zatýkal muže i ženy a dával je do žaláře.


Evangelium v městě Samaří
4Ti, kteří se z Jeruzaléma rozprchli, začali kázat evangelium všude, kam přišli. 5Filip odešel do města Samaří a zvěstoval tam Krista. 6Všichni lidé byli zaujati Filipovými slovy, když je slyšeli, a když viděli znamení, která činil. 7Neboť z mnoha posedlých vycházeli s velikým křikem nečistí duchové a mnoho ochrnutých a chromých bylo uzdraveno. 8A tak nastala veliká radost v tom městě. 9Jeden muž, jménem Šimon, který tam žil, už dlouhou dobu svou magií uváděl v úžas samařský lid; říkal o sobě, že je v něm božská moc. 10Všichni - prostí i významní - mu dychtivě naslouchali a říkali si: "On je ta božská moc, která se nazývá Veliká." 11Poslouchali ho ve všem proto, že na ně dlouhý čas působil svou magií. 12Ale když uvěřili Filipově zvěsti o Božím království a o Ježíši Kristu, dávali se pokřtít muži i ženy. 13Tu uvěřil i sám Šimon, dal se pokřtít, byl stále s Filipem a nevycházel z úžasu, když viděl, jak se tu dějí veliká znamení a mocné činy. 14Když apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že v Samařsku přijali Boží slovo, poslali k nim Petra a Jana. 15Oni tam přišli a modlili se za ně, aby také jim byl dán Duch svatý, 16neboť ještě na nikoho z nich nesestoupil; byli jen pokřtěni ve jméno Pána Ježíše. 17Petr a Jan tedy na ně vložili ruce a oni přijali Ducha svatého. 18Když Šimon viděl, že ten, na koho apoštolové vloží ruce, dostává Ducha svatého, nabídl jim peníze a řekl: 19"Dejte i mě tu moc, aby Ducha svatého dostal každý, na koho vložím ruce." 20Petr mu odpověděl: "Tvé peníze ať jsou zatraceny i s tebou: Myslil sis, že se Boží dar dá získat za peníze! 21Tato moc není pro tebe a nemůžeš mít na ní podíl, neboť tvé srdce není upřímné před Bohem. 22Odvrať se proto od této své ničemnosti a pros Boha; snad ti odpustí, co jsi zamýšlel. 23Vidím, že jsi pln hořké závisti a v zajetí nepravosti." 24Šimon na to řekl: "Modlete se za mne k Bohu, aby mne nepostihlo nic z toho, o čem jste mluvili." 25Apoštolové i potom vydávali svědectví a kázali slovo Páně. Pak se vraceli do Jeruzaléma a ještě cestou zvěstovali evangelium v mnoha samařských vesnicích.


Křest etiopského dvořana
26Anděl Páně řekl Filipovi: "Vydej se na jih k cestě, která vede z Jeruzaléma do Gázy." Ta cesta je opuštěná. 27Filip se vydal k té cestě a hle, právě přijížděl etiopský dvořan, správce všech pokladů kandaky, to jest etiopské královny. Ten vykonal pouť do Jeruzaléma 28a nyní se vracel na svém voze a četl proroka Izaiáše. 29Duch řekl Filipovi: "Běž k tomu vozu a jdi vedle něho!" 30Filip k němu přiběhl, a když uslyšel, že ten člověk čte proroka Izaiáše, zeptal se: "Rozumíš tomu, co čteš?" 31On odpověděl: "Jak bych mohl, když mi to nikdo nevyloží!" A pozval Filipa, aby nastoupil a sedl si vedle něho. 32To místo Písma, které četl, znělo:
,Jako ovce vedená na porážku,
jako beránek, němý, když ho stříhají,
ani on neotevřel ústa.
33Ponížil se,
a proto byl soud nad ním zrušen;
kdo bude moci vypravovat o jeho potomcích?
Vždyť jeho život na této zemi byl ukončen.´
34Dvořan se obrátil k Filipovi: "Vylož mi, prosím, o kom to prorok mluví - sám o sobě, či o někom jiném?" 35Tu Filip začal u toho slova Písma a zvěstoval mu Ježíše. 36Jak pokračovali  v cestě, přijeli k místu, kde byla voda. Dvořan řekl: "Zde je voda. Co brání, abych byl pokřtěn?" 38Dal zastavit vůz a oba, Filip i dvořan, sestoupili do vody, a Filip jej pokřtil .39Když vystoupili z vody, Duch Páně se Filipa zmocnil a dvořan ho už neviděl, ale radoval se a jel dál svou cestou. 40Filip se pak ocitl v Azótu. Procházel všemi městy a přinášel jim radostnou zvěst, až se dostal do Cesareje.