Jdi na obsah Jdi na menu
 


20.kapitola

Prázdný hrob
1První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen. 2Běžela k Šimonu Petrovi a k tomu učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: "Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kam ho položili." 3Petr a ten druhý učedník vstali a šli k hrobu. 4Oba dva běželi, ale ten druhý učedník předběhl Petra a byl u hrobu první. 5Sehnul se a viděl tam ležet lněná plátna, ale dovnitř nevešel. 6Po něm přišel Šimon Petr a vešel do hrobu. Uviděl tam ležet lněná plátna, 7ale šátek, jímž ovázali Ježíšovu hlavu, neležel mezi plátny, nýbrž byl svinut na jiném místě. 8Potom vešel dovnitř i ten druhý učedník, který přišel k hrobu dřív; spatřil vše a uvěřil. 9Dosud totiž nevěděli, že podle Písma musí vstát z mrtvých. 10Oba učedníci se pak vrátili domů.


Zjevení Marie Magdalské
11Ale Marie stála venku před hrobem a plakala. Přitom se naklonila do hrobu 12a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde předtím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou. 13Otázali se Marie: "Proč pláčeš?" Odpověděla jim: "Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili." 14Po těch slovech se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on. 15Ježíš jí řekl: "Proč pláčeš? Koho hledáš?" V domnění, že je to zahradník, mu odpověděla: "Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu." 16Ježíš jí řekl: "Marie!" Obrátila se a zvolala hebrejsky "Rabbuni", to znamená ,Mistře´. 17Ježíš jí řekl: "Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu." 18Marie Magdalská šla k učedníkům a oznámila jim: "Viděla jsem Pána a toto mi řekl."


Dvojí zjevení v Jeruzalémě
19Téhož dne večer - prvního dne po sobotě - když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se uprostřed nich a řekl. "Pokoj vám." 20Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána. 21Ježíš jim znovu řekl: "Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás." 22Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha svatého. 23Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou." 24Tomáš, jinak Didymos, jeden z dvanácti učedníků, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. 25Ostatní učedníci mu řekli: "Viděli jsme Pána." Odpověděl jim: "Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím." 26Osmého dne potom byli učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ač byli dveře zavřeny, Ježíš přišel, postavil se doprostřed a řekl: "Pokoj vám." 27Potom řekl Tomášovi: "Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř!" 28Tomáš mu odpověděl: "Můj Pán a můj Bůh." 29Ježíš mu řekl: "Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili."


První dovětek
30Ještě mnoho jiných znamení učinil Ježíš před očima učedníků, a ta nejsou zapsána v této knize. 31Tato však zapsána jsou, abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.