Jdi na obsah Jdi na menu
 


8.kapitola

Ježíš a cizoložnice
53Všichni se vrátili do svých domovů. 1Ježíš však odešel na Olivovou horu. 2Na úsvitě přišel opět do chrámu a všechen lid se k němu shromažďoval. On se posadil a učil je. 3Tu k němu zákoníci a farizeové přivedou ženu, přistiženou při cizoložství; postaví ji doprostřed 4a řeknou mu: "Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice. 5V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?" 6Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi. 7Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: "Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!" 8A opět se sklonil a psal po zemi. 9Když to uslyšeli, vytráceli se jeden po druhém, starší nejprve, až zůstal sám s tou ženou, která stála před ním. 10Ježíš se zvedl a řekl jí: "Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?" 11Ona řekla: "Nikdo Pane." Ježíš řekl: "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!"


Spor o Ježíšův původ
12Ježíš k nim opět promluvil a řekl: "Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života." 13Farizeové mu řekli: "Ty vydáváš svědectví sám sobě, proto tvé svědectví není pravé." 14Ježíš jim odpověděl: "I když vydávám svědectví sám sobě, moje svědectví je pravé, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. 15Vy soudíte podle zdání. Já nesoudím nikoho. 16Jestliže já přece soudím, je můj soud pravdivý, neboť nesoudím sám, ale se mnou i ten, který mě poslal. 17I ve vašem zákoně je přece psáno, že svědectví dvou osob je pravé. 18Jsem to já, kdo svědčí sám o sobě; a svědčí o mně také Otec, který mě poslal." 19Zeptali se ho: "Kde je tvůj otec?" Ježíš odpověděl: "Neznáte ani mě ani mého Otce. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce." 20Ta slova řekl v síni pokladnic, když učil v chrámě. Ale nazatkli ho, protože dosud nepřišla jeho hodina. 21Opět jim řekl: "Já odcházím; budete mě hledat, ale umřete ve svém hříchu. Kam já jdu, tam vy přijít nemůžete." 22Židé řekli: "Chce si snad vzít život, že říká: Kam já jdu, tam vy nemůžete přijít?" 23I řekl jim: "Vy jste zdola, já jsem zhůry. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa. 24Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže neuvěříte, že já to jsem, zemřete ve svých hříších." 25Řekli mu: "Kdo jsi ty?" Ježíš jim odpověděl: "Co vám od začátku říkám. 26Mám o vás mnoho co říci, a to slova soudu; ten, který mě poslal, je pravdivý, a já oznamuji světu to, co jsem slyšel od něho." 27Nepoznali, že k nim mluví o Otci. 28Ježíš jim řekl: "Teprve až vyvýšíte Syna člověka, poznáte, že já jsem to a že sám od sebe nečiním nic, ale mluvím tak, jak mě naučil Otec. 29Ten, který mě poslal, je se mnou; nenechal mě samotného, neboť stále dělám, co se líbí jemu." 30Když takto mluvil, mnozí v něho uvěřili.


Spor o otcovství Abrahamovo
31Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: "Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. 32Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými." 33Odpověděli mu: "Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: stanete se svobodnými?" 34Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu. 35Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn. 36Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni. 37Vím, že jste potomci Abrahamovi; ale chcete mě zabít, neboť pro mé slovo není u vás místa. 38Já mluvím o tom, co jsem viděl u Otce; a vy děláte, co jste slyšeli od svého otce." 39Odpověděli mu: "Náš otec je Abraham." Ježíš jim řekl: "Kdybyste byli děti Abrahamovi, jednali byste jako on. 40Já jsem vám mluvil pravdu, kterou jsem slyšel od Boha, a vy mě chcete zabít. Tak Abraham nejednal. 41Vy konáte skutky svého otce." Řekli mu: "Nenarodili jsme se ze smilstva, máme jednoho Otce, Boha." 42Ježíš jim řekl: "Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě, neboť jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal. 43Proč mou řeč nechápete? Proto, že nemůžete snést mé slovo. 44Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži. 45Já mluvím pravdu, a proto mi nevěříte. 46Kdo z vás mě usvědčí z hříchu? Mluvím-li pravdu, proč mi nevěříte? 47Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste." 48Židé mu odpověděli: "Neřekli jsme správně, že jsi Samařan a jsi posedlý zlým duchem?" 49Ježíš odpověděl: "Nejsem posedlý, ale vzdávám čest svému Otci, vy však mi čest upíráte. 50Já sám nehledám svou slávu. Jest, kdo ji pro mne hledá, a ten soudí. 51Amen, amen, pravím vám, kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky." 52Židé mu řekli: "Teď jsme poznali, že jsi posedlý! Umřel Abraham, stejně i proroci, a ty pravíš: Kdo zachovává mé slovo, neokusí smrti navěky. 53Jsi snad větší než náš otec Abraham, který umřel? Také proroci umřeli. Co ze sebe děláš?" 54Ježíš odpověděl: "Kdybych oslavoval sám sebe, má sláva by nic nebyla. Mne oslavuje můj Otec, o němž vy říkáte, že je to váš Bůh. 55Vy jste ho nepoznali, ale já ho znám. Kdybych řekl, že ho neznám, budu lhář jako vy. Ale znám ho a jeho slovo zachovávám. 56Váš otec Abraham zajásal, že spatří můj den; spatřil jej a zaradoval se." 57Židé mu řekli: "Ještě ti není padesát, a viděl jsi Abrahama?" 58Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, dříve než se Abraham narodil, já jsem." 59Tu se chopili kamenů a chtěli je po něm házet. Ježíš se však ukryl v zástupu a vyšel z chrámu.