Jdi na obsah Jdi na menu
 


17.kapitola

Varování před svody
1Ježíš řekl svým učedníkům: "Není možné, aby nepřišla pokušení; běda však tomu, skrze koho přicházejí. 2Bylo by pro něho lépe, kdyby mu dali na krk mlýnský kámen a uvrhli ho do moře, než aby svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných. 3Mějte se na pozoru!


O odpuštění
Když tvůj bratr zhřeší, pokárej ho, a bude-li toho litovat, odpusť mu. 4A jestliže proti tobě zhřeší sedmkrát za den a sedmkrát k tobě přijde s prosbou: ,Je mi to líto.´ odpustíš mu!"


Výrok o síle víry
5Apoštolové řekli Pánu: "Dej nám více víry!" 6Pán jim řekl: "Kdybyste měli víru jako zrnko hořčice, řekli byste této moruši: ,Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře´, a ona by vás poslechla."


O postavení služebníka
7"Řekne snad někdo svému služebníku, který se vrátil z pole, kde oral nebo pásl: ,Pojď si hned sednout ke stolu´? 8Neřekne mu spíše: ,Připrav mi něco k jídlu a přistroj se k obsluze, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš jíst a pít ty!´? 9Děkuje snad svému služebníku, že udělal, co mu bylo přikázáno? 10Tak i vy, když učiníte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ,Jsme jenom služebníci, učinili jsme to, co jsme byli povinni učinit."


Uzdravení deseti malomocných
11Na cestě do Jeruzaléma procházel Samařskem a Galileou. 12Když přicházel k jedné vesnici, šlo mu vstříc deset malomocných; zůstali stát opodál 13a hlasitě volali: "Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!" 14Když je uviděl, řekl jim: "Jděte a ukažte se kněžím!" A když tam šli, byli očištěni. 15Jeden z nich, jakmile zpozoroval, že je uzdraven, hned se vrátil a velikým hlasem velebil Boha; 16padl tváří k Ježíšovým nohám a děkoval mu. A to byl Samařan. 17Nato Ježíš řekl: "Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět? 18Nikdo z nich se nenašel, kdo by se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?" 19Řekl mu: "Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila."


O příchodu Syna člověka
20Když se ho farizeové otázali, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: "Království Boží nepřichází tak, abyste to mohli vypozorovat; 21ani se nedá říci: ,Hle, je tu´ nebo ,je tam´! Vždyť království Boží je mezi vámi!" 22Svým učedníkům řekl: "Přijdou dny, kdy si budete toužebně přát, abyste spatřili aspoň jediný ze dnů Syna člověka, ale nespatříte. 23Řeknou vám: ,Hle, tam je, hle, tu´; zůstaňte doma a nechoďte za nimi. 24Jako když se zableskne a rázem se osvětlí všecko pod nebem z jednoho konce nebe na druhý, tak bude Syn člověka ve svém dni. 25Ale nejprve musí mnoho  trpět a být zavržen od tohoto pokolení. 26Jako bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka: 27Jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny. 28Stejně tak bylo za dnů Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli; 29v ten den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, spustil se oheň a síra z nebe a zahubil všechny. 30Právě tak bude v den, kdy se zjeví Syn člověka. 31Kdo bude v onen den na střeše, ale věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a stejně tak kdo bude na poli, ať se nevrací zpět. 32Vzpomeňte na Lotovu ženu! 33Kdo by usiloval svůj život zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí, zachová jej. 34Pravím vám: Té noci budou dva na jednom loži, jeden bude přijat,  a druhý zanechán. 35Dvě budou mlít spolu obilí, jedna bude přijata, a druhá zanechána." 36Dva budou na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán. 37Když to slyšeli, otázali se ho: "Kde to bude, Pane?" Řekl jim: "Kde  bude tělo, tam se slétnou i supi."