Jdi na obsah Jdi na menu
 


11.kapitola

18. 6. 2014

Vjezd do Jeruzaléma
1Když se blížili k Jeruzalému, k Betfage a Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků 2a řekl jim: "Jděte do vesnice. která je před vámi, a hned, jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte! 3A řekne-li vám někdo: ,co to děláte?´, odpovězte: ,Pán je potřebuje a hned je sem zas vrátí.´" 4Vyšli a na rozcestí nalezli oslátko přivázané venku u dveří. Když je odvazovali, 5někteří z těch, kteří tam stáli, jim řekli: "Co to děláte, že odvazujete to oslátko?" 6Odpověděli jim tak, jak Ježíš přikázal, a oni je nechali. 7Oslátko přivedli k Ježíšovi, přehodili přes ně své pláště a on se na ně posadil. 8Mnozí rozprostřeli na cestu své pláště a jiní zelené ratolesti z polí. 9A ti, kdo šli před ním i za ním, volali: "Hosana!
10Požehnaný, který přichází ve jménu Páně,
požehnáno buď přicházející království našeho otce Davida.
Hosana na výsostech!"
11Ježíš vjel do Jeruzaléma a vešel do chrámu. Po všem se rozhlédl, a poněvadž již bylo pozdě večer, odešel s Dvanácti do Betanie.


Prokletí fíkovníku
12Když vyšli druhého dne z Betanie, dostal hlad. 13Spatřil z dálky fíkovník, který měl listí, a šel se podívat, zda na něm něco nalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic než listí, neboť nebyl čas fíků. 14I řekl mu: "Ať z tebe již na věky nikdo nejí ovoce!" Učedníci to slyšeli.


Očištění chrámu
15Přišli do Jeruzaléma. Když vešel do chrámu, začal vyhánět prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků a stánky prodavačů holubů; 16nedovoloval ani to, aby někdo s čímkoliv procházel nádvořím. 17A učil je: "Což není psáno: ,Můj dům bude zván domem modlitby pro všechny národy´? Vy však jste z něho udělali doupě lupičů." 18Velekněží a zákoníci to uslyšeli a hledali, jak by ho zahubili; báli se ho totiž, protože všechen lid byl nadšen jeho učením. 19A když nastal večer, vyšel Ježíš s učedníky z města.


Uschlý fíkovník
20Ráno, když šli kolem, uviděli ten fíkovník uschlý od kořenů. 21Petr se rozpomenul a řekl: "Mistře, pohleď, fíkovník, který jsi proklel, uschl." 22Ježíš jim odpověděl: "Mějte víru v Boha! 23Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: ,Zdvihni se a vrhni se do moře´- a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít. 24Proto vám pravím: Věřte, že všecko, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno, a budete to mít. 25A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení."


Spor o Ježíšovu pravomoc
27Znovu přišli do Jeruzaléma. Když procházel chrámem, přišli k němu velekněží, zákoníci a starší 28a řekli mu: "Jakou mocí to činíš? A kdo ti dal tuto moc, abys to činil?" 29Ježíš jim řekl: "I já vám položím jednu otázku; odpovězte mně, a já vám povím, jakou mocí to činím! 30Odkud měl Jan pověření křtít? Z nebe či od lidí? Odpovězte mi!" 31I dohadovali se mezi sebou: "Řekneme-li ,z nebe´, namítne nám: ,Proč jste mu tedy neuvěřili´? 32Řekneme-li však ,od lidí´? - to se zas báli zástupu; neboť všichni měli za to, že Jan byl opravdu prorok. 33Odpověděli tedy Ježíšovi: "Nevíme" A Ježíš jim řekl: "Ani já vám nepovím, jakou mocí to činím."